KRÁL ŠUMAVY 2021

26 odvážných Faureciánů z Plzeňského se letos zúčastnilo Krále Šumavy. Avšak jeden vytrvalec zvládl trať dlouhou neuvěřitelných 105 km. Přečtěte si jaký byl jeho závod.

Konečně zazněl výstřel. Očekáváte-li dramatický popis prvních metrů závodu, budete zklamáni, jako jsem byl já sám. Ještě dalších cca 5 minut jsem totiž stál na místě, poté opatrně vedl kolo mezi masou tlačících se a různě nasedajících závodníků.

Ti z vás, co někdy viděli tisíce cyklistů deroucích se kupředu, by asi byli vykuleni méně než já. Při jízdě na kole jsem totiž zvyklý vidět jednak na zem, jednak dále než 5 cm před sebe. Toto bohužel možné nebylo. Jen podle nárazu řídítek do dlaní navlečených do křiklavě červených rukavic jsem pochopil, že jsem poměrně brzy opustil (tehdy jsem ještě netušil, že navždy) asfaltovou cestu a vydal se vstříc kořenům, šutrům a roklím.

Po 15. kilometru jízdy do prudkého kopce proti slunci (občas prostřídaného krátkým, ale zato velmi příkrým sjezdem po kořenech či šutrech vyschlého potoka) jsem pochopil, že musím poprvé změnit taktiku. Tato změna proběhla z „umístit se“ na „dokončit“. Na třicátém kilometru se objevila první občerstvovací stanice. Konečně přišla má šance na lepší umístění! Vychytrale jsem ostrou jízdou minul desítky závodníků, co zastavovali, nabírali iontové nápoje, banány, pomeranče, či energetické tyčinky. Já pouze dopil v jízdě poslední zbytek limonády z cyklistické láhve a vrhl se vstříc nejdelšímu stoupání závodu - mnohakilometrovému krpálu, vedoucímu kamsi do mraků. Teplota v tu chvíli dosahovala asi 30 stupňů a na mě po chvíli začala doléhat první krize. Po několikakilometrovém stoupání v ostrém slunci jsem soudě podle kamzíků, orlů a nízkých ohnutých stromků, byl na samém vrcholu Šumavy. Slunce rvalo a vzduch řídnul. Teď měly přijít ty táhlé sjezdy, které snad slibovaly relaxaci a slastný odpočinek! Nestalo se tak. Nebudu vás zdržovat popisem těchto částí závodu, možná jen:

Na zhruba 83. kilometru jsem konečně v dálce uviděl polní cestu. A po ní i silnici, vinoucí se mezi domy v dáli! Na 85. kilometru byl definitivní konec. Vklopýtal jsem - ne, nejel jsem, neboť cílová rovinka byla opět do kopce na stadion. Když to shrneme, letošního Krále Šumavy se zúčastnilo celkem 26 faureciánů z plzeňského závodu včetně mne. 22 účastníků se rozhodlo pro 48 kilometrovou trať a dva účastníci zvolili 22 km. Lucie Rudolfová se umístila na krásném 3. místě v kategorii žen a dýchala na záda panu řediteli. Velká gratulace všem, že i přes nepříznivé počasí našli odvahu se postavit na start a závod dokončit. Jsem moc rád, že jsme se opět na startu sešli ve Faurecia barvách. Věřím, že tento ročník si všichni užili a tento sportovní počin si budou nějaký čas pamatovat. Naviděnou zase příští rok, minimálně ve stejném počtu